Jídlo

Švédské Pepparkakor Vánoční perníčky

Kdo někdy navštívil Švédský Ikea nákupní dům, nebo navštívil tuhle severskou zemi (obzvláště ve vánočním období), zcela jistě narazil na tyhle krásně voňavé a křupavé perníčky. Já osobně jsem se s nimi seznámila před více než 13-ti lety kdy mi poprvé přinesla maminka recept právě z Ikea. Od té doby peču pepparkakory pravidelně každé Vánoce. Po přestěhování do Švédska jsem změnila recept, neboť ten původní z české Ikea jsem vyměnila za originál Švédský (tant harriets pepparkakor), ten český je tak trochu přizpůsoben českému trhu…a já raději ten originál.

Jaká je historie švédských perníčků a proč se jmenují v překladu pepřové koláčky/sušenky?

V perníčcích je docela dost koření – skořice, zázvor, hřebíček, kardamon. Proč se tak tedy jmenují? V 18. století, se koření používalo jako lék. Zázvor byl dobrý na žaludek, mletý hřebíček dovedl zahřát studené nohy, karmamon smíchaný s medem dovedl zmírnit barvu modřin. Tak se tato koření smíchala do léku, který, jak se říkalo, dovedl vyléčit skoro vše.

V 15. století vládl Švédsku, Norsku a Dánsku král Hans, kterému poprvé servírovali druh koláče s těmito kořeními – a také s pepřem. Tak vzniky pepřové sušenky… Další variantou historie těchto perníčků je to, že dříve se všechna exotická a silná koření nazývala souhrnným jménem ,,pepř“. Tato koření byla velice drahá, protože pocházela ze vzdálených zemí. Proto byly perníčky luxusní výrobek, který mohli péct jen ti bohatí.

Čím se liší švédské Pepparkakory od českého perníku? Zcela zásadně. České perníčky jsou nafouknuté, měkké, švédské jsou tenké, křupavé a mají trochu jiné složení, než ty české.

Vánoční (české) perníčky

Zatím co v českém perníku najdeme mléko, vejce, moučkový cukr, med, někdo dává kakao a s koření skořici, hřebíček, nové koření, anýz, fenykl, badyán a kousek vanilky, někdo přidává i citronovou kůru, tak v tom švédském receptu je voda, cukr krupice, Ljus sirap a z koření je to skořice, zázvor, kardamom a hřebíček.

Jestli se ptáte co je to Ljus sirap pak je zde vysvětlení přímo ze stránky výrobce :

Ljus Sirap (světlý sirup) se získává jako vedlejší produkt při výrobě bílého cukru z řepného nebo třtinového cukru v rafinérii cukru. Sirup je viskózní roztok cukru, kde se část cukru rozdělí na glukózu (hroznový cukr) a fruktózu (ovocný cukr). Kombinace různých cukrů zabraňuje krystalizaci a velmi vysoký obsah cukru asi 80% zaručuje dlouhou životnost. Jeho chuť je jemně karamelová.

Těsto musí být hladké a nechává se v chladničce uležet minimálně 24 hodin. Při vykrajování se posypává moukou, takže těsto musí vždy obsahovat trochu méně mouky, protože se do těsta mouka dostane ještě při válení a vykrajování, když dáme moc mouky pak je i výsledný perníček chuťově moc moučný a už si na něm nepochutnáte tak jak to má být.

Těsto poputuje na 24 hodin do chladničky

Perníčky se musí vyválet na velmi tenkou placku , v troubě díky sodě trochu nabudou, ale když necháte moc hrubé tak perníček nebude křupavý. Vzhledem k tomu že těsto je velmi tenké, musí se opravdu velmi pečlivě hlídat trouba…když je tam krátce pak je měkké, když moc dlouho tak se spálí… peče se okolo 5 minut maximálně…já se řídím spíše pohledem, než časem.

nezdobené perníčky
Perníčky nazdobené královskou glazurou

S vykrajováním a zdobením mi pomáhala moje malá Kája… a byla moc šikovná 😀

Normální
Jídlo

Švédské Pepparkakor Vánoční perníčky

Kdo někdy navštívil Švédský Ikea nákupní dům, nebo navštívil tuhle severskou zemi (obzvláště ve vánočním období), zcela jistě narazil na tyhle krásně voňavé a křupavé perníčky. Já osobně jsem se s nimi seznámila před více než 13-ti lety kdy mi poprvé přinesla maminka recept právě z Ikea. Od té doby peču pepparkakory pravidelně každé Vánoce. Po přestěhování do Švédska jsem změnila recept, neboť ten původní z české Ikea jsem vyměnila za originál Švédský (tant harriets pepparkakor), ten český je tak trochu přizpůsoben českému trhu…a já raději ten originál.

Jaká je historie švédských perníčků a proč se jmenují v překladu pepřové koláčky/sušenky?

V perníčcích je docela dost koření – skořice, zázvor, hřebíček, kardamon. Proč se tak tedy jmenují? V 18. století, se koření používalo jako lék. Zázvor byl dobrý na žaludek, mletý hřebíček dovedl zahřát studené nohy, karmamon smíchaný s medem dovedl zmírnit barvu modřin. Tak se tato koření smíchala do léku, který, jak se říkalo, dovedl vyléčit skoro vše.

V 15. století vládl Švédsku, Norsku a Dánsku král Hans, kterému poprvé servírovali druh koláče s těmito kořeními – a také s pepřem. Tak vzniky pepřové sušenky… Další variantou historie těchto perníčků je to, že dříve se všechna exotická a silná koření nazývala souhrnným jménem ,,pepř”. Tato koření byla velice drahá, protože pocházela ze vzdálených zemí. Proto byly perníčky luxusní výrobek, který mohli péct jen ti bohatí.

Čím se liší švédské Pepparkakory od českého perníku? Zcela zásadně. České perníčky jsou nafouknuté, měkké, švédské jsou tenké, křupavé a mají trochu jiné složení, než ty české.

Vánoční (české) perníčky

Zatím co v českém perníku najdeme mléko, vejce, moučkový cukr, med, někdo dává kakao a s koření skořici, hřebíček, nové koření, anýz, fenykl, badyán a kousek vanilky, někdo přidává i citronovou kůru, tak v tom švédském receptu je voda, cukr krupice, Ljus sirap a z koření je to skořice, zázvor, kardamom a hřebíček.

Jestli se ptáte co je to Ljus sirap pak je zde vysvětlení přímo ze stránky výrobce :

Ljus Sirap (světlý sirup) se získává jako vedlejší produkt při výrobě bílého cukru z řepného nebo třtinového cukru v rafinérii cukru. Sirup je viskózní roztok cukru, kde se část cukru rozdělí na glukózu (hroznový cukr) a fruktózu (ovocný cukr). Kombinace různých cukrů zabraňuje krystalizaci a velmi vysoký obsah cukru asi 80% zaručuje dlouhou životnost. Jeho chuť je jemně karamelová.

Těsto musí být hladké a nechává se v chladničce uležet minimálně 24 hodin. Při vykrajování se posypává moukou, takže těsto musí vždy obsahovat trochu méně mouky, protože se do těsta mouka dostane ještě při válení a vykrajování, když dáme moc mouky pak je i výsledný perníček chuťově moc moučný a už si na něm nepochutnáte tak jak to má být.

Těsto poputuje na 24 hodin do chladničky

Perníčky se musí vyválet na velmi tenkou placku , v troubě díky sodě trochu nabudou, ale když necháte moc hrubé tak perníček nebude křupavý. Vzhledem k tomu že těsto je velmi tenké, musí se opravdu velmi pečlivě hlídat trouba…když je tam krátce pak je měkké, když moc dlouho tak se spálí… peče se okolo 5 minut maximálně…já se řídím spíše pohledem, než časem.

nezdobené perníčky

Perníčky nazdobené královskou glazurou

S vykrajováním a zdobením mi pomáhala moje malá Kája… a byla moc šikovná 😀

Kájina modrá varianta

A tady její růžová varianta

Normální
kosmetika, Mýdlo

Tuhé sprchové máslo

Sprchové máslo jsem se rozhodla vyrobit, protože se mi začala kupit hromada odřezků mýdla, je zbytečné takové zbytky vyhazovat když mohou ještě dobře posloužit.

Někteří lidé používají tyto zbytky na mýdlo na praní…ale já si nemyslím že je to dobrý nápad, neboť mýdlo na praní má být co nejvíce čistící a nemělo by obsahovat zbytkové množství olejů, které by zůstávalo po praní v tkanině a mohlo by po čase začít zapáchat. Já mýdla koncipuji tak, že mýdla dělám co nejšetrnější pokožce s přetučněním 8-10% (což je právě to zbytkové množství olejů, které zůstává v mýdle).

Mýdlové zbytky které jsem použila při výrobě tohoto másla, je směs všech mýdel, která jsem vyrobila od začátku roku, takže mýdla jsou už krásně uzrálá a jemná. A jak takové máslo vzniká?

Mýdlové vločky (zbytky mýdla se musí nastrouhat) se rozpustí v destilované vodě a pak se přidá rostlinné máslo, jako třeba bambucké, kakaové, mango, atd. Pak lze přidat esenciální olej a nebo vůni a případně i nějaký jíl…možností je mnoho.

Já jsem si mýdlové „zbytky“ rozdělila podle barvy (kávové mýdlo jsem dala uplně zvlášť.) Takže mi vznikly tři hromadky. První kávové, druhé do červena, třetí béžové.

RŮŽE A NEROLI:

Červené tóny: tato mýdla jsem rozpustila v destilované vodě, přidala jsem nerafinované bambucké máslo, prášek z Manjisthy a nakonec přikápla pár kapek vonného oleje Růže a Neroli . Jelikož si netroufám tento vonný olej použít v cp procesu, kvůli možného ovlivnění stopy, využila jsem tuto možnost a použila jsem jej zde, kde krásně doplňuje zbývající vůně mýdel. Prášek z manjisthy je výborný na pokožku. Použitá mýdla jsou například tyto: Kaštan , Konopné, chilli, propolis, oslava života, confetti a další.


VANILKA:

Béžové tóny: Tady jsem použila mýdla, která měla světlou barvu a vznikl takový zvláštní mix barev, rozpustila jsem je v destilované vodě, přidala jsem opět rozpuštěné nerafinované bambucké máslo a jako vůni jsem opět použila vonný olej, ale tentokrát s vůní Vanilka. Použitá mýdla jsou například tyto: Lemongrass, Zázvor a kozí mléko, Makové pole, měsíček, pivní a další.


KÁVA a VANILKA:

Zůstalo jak je, nepřidávala jsem žádnou vůni, toto mýdlo bylo velmi aromatické a obsahuje kousky mleté kávy. Původní mýdlo je toto.


Teď musí sprchové máslo alespoň jeden měsíc zrát…tedy spíše se jedná o vypaření té vody, kterou jsme pro roztopení mýdla použili.

Nejsou to žádní designoví krasavci, ale velmi snadno to doženou svojí jemností a vůňí.

Také se chystám na výrobu sprchového másla, které nebude ze zbylých mýdlových odřezků,ale z mýdla které bude speciálně vyrobené…ale to až příště.

Normální
kosmetika, Mýdlo

Tuhé sprchové máslo

Sprchové máslo jsem se rozhodla vyrobit, protože se mi začala kupit hromada odřezků mýdla, je zbytečné takové zbytky vyhazovat když mohou ještě dobře posloužit.

Někteří lidé používají tyto zbytky na mýdlo na praní…ale já si nemyslím že je to dobrý nápad, neboť mýdlo na praní má být co nejvíce čistící a nemělo by obsahovat zbytkové množství olejů, které by zůstávalo po praní v tkanině a mohlo by po čase začít zapáchat. Já mýdla koncipuji tak, že mýdla dělám co nejšetrnější pokožce s přetučněním 8-10% (což je právě to zbytkové množství olejů, které zůstává v mýdle).

Mýdlové zbytky které jsem použila při výrobě tohoto másla, je směs všech mýdel, která jsem vyrobila od začátku roku, takže mýdla jsou už krásně uzrálá a jemná. A jak takové máslo vzniká?

Mýdlové vločky (zbytky mýdla se musí nastrouhat) se rozpustí v destilované vodě a pak se přidá rostlinné máslo, jako třeba bambucké, kakaové, mango, atd. Pak lze přidat esenciální olej a nebo vůni a případně i nějaký jíl…možností je mnoho.

Já jsem si mýdlové “zbytky” rozdělila podle barvy (kávové mýdlo jsem dala uplně zvlášť.) Takže mi vznikly tři hromadky. První kávové, druhé do červena, třetí béžové.

RŮŽE A NEROLI:

Červené tóny: tato mýdla jsem rozpustila v destilované vodě, přidala jsem nerafinované bambucké máslo, prášek z Manjisthy a nakonec přikápla pár kapek vonného oleje Růže a Neroli . Jelikož si netroufám tento vonný olej použít v cp procesu, kvůli možného ovlivnění stopy, využila jsem tuto možnost a použila jsem jej zde, kde krásně doplňuje zbývající vůně mýdel. Prášek z manjisthy je výborný na pokožku. Použitá mýdla jsou například tyto: Kaštan , Konopné, chilli, propolis, oslava života, confetti a další.

VANILKA:

Béžové tóny: Tady jsem použila mýdla, která měla světlou barvu a vznikl takový zvláštní mix barev, rozpustila jsem je v destilované vodě, přidala jsem opět rozpuštěné nerafinované bambucké máslo a jako vůni jsem opět použila vonný olej, ale tentokrát s vůní Vanilka. Použitá mýdla jsou například tyto: Lemongrass, Zázvor a kozí mléko, Makové pole, měsíček, pivní a další.

KÁVA a VANILKA:

Zůstalo jak je, nepřidávala jsem žádnou vůni, toto mýdlo bylo velmi aromatické a obsahuje kousky mleté kávy. Původní mýdlo je toto.

Teď musí sprchové máslo alespoň jeden měsíc zrát…tedy spíše se jedná o vypaření té vody, kterou jsme pro roztopení mýdla použili.

Nejsou to žádní designoví krasavci, ale velmi snadno to doženou svojí jemností a vůňí.

Také se chystám na výrobu sprchového másla, které nebude ze zbylých mýdlových odřezků,ale z mýdla které bude speciálně vyrobené…ale to až příště.

Normální
Mýdlo

Monoi de Tahiti mýdlo

Toto mýdlo jsem vyrobila jako úplně poslední a je určeno na Vánoce. Dlouho jsem uvažovala jaké mýdlo mám vyrobit a v záplavě těch s vánočními motivy jsem nakonec zvolila pravý opak. Vůňe Monoi de Tahiti je totiž nádherně květinově teplá…jako slunečný den na Tahiti.

Původně jsem tuto vůni měla jako originál Monoi de Tahiti olej Bio od Janinky z Nature Store a protože mi opravdu nádherně voní rozhodla jsem se že koupím i vonný olej. Nejdříve jsem byla mírně zklamaná, neboť mi přišlo že ta vůňe se od originálu dost liší, ale vůňe je hodně koncentrovaná, takže po přidání do mýdla voní nádherně.

Mýdlo tedy kromě vonného oleje Monoi de Tahiti obsahuje také originální olej který je úžasný jak na vlasy tak na pokožku. Bio olej Monoi de Tahiti je vlastně panenský kokosový olej ve kterém jsou macerovány okvětní lístky tahitské gardénie, známé také jako tiaré Gardena tahitenesis. Slovo Monoi znamená ve starobylém tahitském jazyce vonný olej a je již po tisíciletí používán obyvateli Francouzské Polynésie jako prostředek univerzální péče o tělo i vlasy. Ve starověku sloužil i při náboženských a rituálních obřadech, a proto je někdy označován jako tzv. „svatý olej“.

Gardena Tahitensis

Nejdříve jsem si navážila a roztopila oleje a tuky, pak jsem k nim přidala kurkumu smíchanou s vodou, kterou jsem odebrala z celkového množství vody potřebné k rozpuštění NaOH. Ubrala jsem také trochu na rozpuštění oxidu titanu. Ve zbylém množství vody jsem namočila hedvábí. Olej Monoi de Tahiti jsem odebrala z celkového množství kokosového oleje, rozpustila jsem jej a přidala do něj vonný olej. Jakmile oleje dosáhli teplotu 40°C začala jsem připravovat louhový roztok, do něj jsem přidala himálajskou sůl a nechala rozpustit společně s hedvábím.

Louh stačilo dát na chvíli za okno a během chvilky mi teplota klesla na 40°C, mezitím teplota olejů klesla na 38°C. Louh jsem přecedila přes sítko a přepasírovala zbytek rozpuštěného hedvábí. Mixérem jsem zamíchal jen krátce do emulze, a rozdělila jsem na větší a menší část. Do menší části jsem přidala oxid titanu a olej s vůní. Do druhé části jsem přidala jen olej s vůní. Vše jsem ještě krátce promixovala mixérem a nalila do formy. Špejlí jsem hmotu ve formě promíchala a zabalila do ručníku. Gelová fáze proběhla a už jsem se mohla jen těšit na druhý den ….

Podložku která byla vložena do formy jsem potřela zlatým mica oxidem smíchanými s kapkou alkoholu.

Druhý den šlo mýdlo krásně z formy. Tuhle část miluje asi každý mydlář. Vždy mi přijde ale strašně krátká 😂. Krájení, očištění okrajů a razítkování. Teď už jsou tyto voňavé krásky na roštu a budou zrát aby mohly na Vánoce někomu pod stromečkem udělat radost svou nádhernou vůní a jemnou péčí.


K výrobě mýdla jsem použila sádlo, kokosový olej, olivový olej extra panenský, slunečnicový olej HO, bambucké máslo, ricinový olej, Monoi de Tahiti olej, vonný olej Monoi de Tahiti, humánní hedvábí, himálajskou růžovou sůl, kurkumu a oxid titanu.

Normální
Mýdlo

Monoi de Tahiti mýdlo

Toto mýdlo jsem vyrobila jako úplně poslední a je určeno na Vánoce. Dlouho jsem uvažovala jaké mýdlo mám vyrobit a v záplavě těch s vánočními motivy jsem nakonec zvolila pravý opak. Vůňe Monoi de Tahiti je totiž nádherně květinově teplá…jako slunečný den na Tahiti.

Původně jsem tuto vůni měla jako originál Monoi de Tahiti olej Bio od Janinky z Nature Store a protože mi opravdu nádherně voní rozhodla jsem se že koupím i vonný olej. Nejdříve jsem byla mírně zklamaná, neboť mi přišlo že ta vůňe se od originálu dost liší, ale vůňe je hodně koncentrovaná, takže po přidání do mýdla voní nádherně.

Mýdlo tedy kromě vonného oleje Monoi de Tahiti obsahuje také originální olej který je úžasný jak na vlasy tak na pokožku. Bio olej Monoi de Tahiti je vlastně panenský kokosový olej ve kterém jsou macerovány okvětní lístky tahitské gardénie, známé také jako tiaré Gardena tahitenesis. Slovo Monoi znamená ve starobylém tahitském jazyce vonný olej a je již po tisíciletí používán obyvateli Francouzské Polynésie jako prostředek univerzální péče o tělo i vlasy. Ve starověku sloužil i při náboženských a rituálních obřadech, a proto je někdy označován jako tzv. „svatý olej“.

Gardena Tahitensis

Nejdříve jsem si navážila a roztopila oleje a tuky, pak jsem k nim přidala kurkumu smíchanou s vodou, kterou jsem odebrala z celkového množství vody potřebné k rozpuštění NaOH. Ubrala jsem také trochu na rozpuštění oxidu titanu. Ve zbylém množství vody jsem namočila hedvábí. Olej Monoi de Tahiti jsem odebrala z celkového množství kokosového oleje, rozpustila jsem jej a přidala do něj vonný olej. Jakmile oleje dosáhli teplotu 40°C začala jsem připravovat louhový roztok, do něj jsem přidala himálajskou sůl a nechala rozpustit společně s hedvábím.

Louh stačilo dát na chvíli za okno a během chvilky mi teplota klesla na 40°C, mezitím teplota olejů klesla na 38°C. Louh jsem přecedila přes sítko a přepasírovala zbytek rozpuštěného hedvábí. Mixérem jsem zamíchal jen krátce do emulze, a rozdělila jsem na větší a menší část. Do menší části jsem přidala oxid titanu a olej s vůní. Do druhé části jsem přidala jen olej s vůní. Vše jsem ještě krátce promixovala mixérem a nalila do formy. Špejlí jsem hmotu ve formě promíchala a zabalila do ručníku. Gelová fáze proběhla a už jsem se mohla jen těšit na druhý den ….

Oleje s kurkumou

Po přidání louhu se kurkuma zbarví do oranžova.

Podložku která byla vložena do formy jsem potřela zlatým mica oxidem smíchanými s kapkou alkoholu.

Druhý den šlo mýdlo krásně z formy. Tuhle část miluje asi každý mydlář. Vždy mi přijde ale strašně krátká 😂. Krájení, očištění okrajů a razítkování. Teď už jsou tyto voňavé krásky na roštu a budou zrát aby mohly na Vánoce někomu pod stromečkem udělat radost svou nádhernou vůní a jemnou péčí.

K výrobě mýdla jsem použila sádlo, kokosový olej, olivový olej extra panenský, slunečnicový olej HO, bambucké máslo, ricinový olej, Monoi de Tahiti olej, vonný olej Monoi de Tahiti, humánní hedvábí, himálajskou růžovou sůl, kurkumu a oxid titanu.

Normální